Podle Světové jaderné asociace WNA se v současné době na území Evropy nachází 177 provozuschopných reaktorů (včetně celé Ruské federace). To staví tento světadíl v porovnání s ostatními do vedoucí pozice v počtu jaderných zdrojů. Největší podíl v celkovém počtu představuje Francie s celkem 56 reaktorama, v které tvoří jaderná energie přibližně 70 % energetického mixu. [1]
Postoj zemí k tomuto zdroji energie se liší napříč celou Evropou. Například jeden z nejvyspělejších státu Evropy, Německo, disponuje v nynější době pouze třemi provozovanými reaktory a Itálie, která nemá v provozu ani jeden jaderný reaktor. Právě tyto dva státy se spolu s Belgií, Rakouskem a Švýcarskem řadí ke státům, kde je jaderná energetika utlumována.
Počátek uvažování o bezpečnosti provozu jaderných elektráren nastal v roce 1986, kdy došlo k Černobylské havárii. Právě ta zapříčinila nedůvěru lidí k tomuto zdroji energie, i přes její značná positiva v rámci dopadu na ovzduší (vyjma situací při jaderných katastrofách) a nezávislosti výroby energie na okolních podmínkách. Od této tragédie se některé státy rozhodly zastavit budování dalších jaderných elektráren a omezit jejich provoz. Další velkou ránou v této problematice byla jaderná tragédie v japonském městě Fukušima v roce 2011. Po ní se začalo vážněji diskutovat o celkovém uzavírání jaderných zdrojů, ke kterému nakonec i došlo v některých státech. Podrobnější informace o výše zmíněných haváriích se nachází v jiném článku.
V zemích Evropské unie jsou z 65 % používány reaktory typu PWR tedy reaktory tlakovodní. Z 22 % reaktory typu BWR, které se nazývají varné. V ostatních případech se setkáváme s reaktory těžkovodními, grafitovými, plynem chlazenými a rychlými. [15]
Situace ve Spolkové republice Německo
Již před jadernou tragédií v Japonsku usilovala země o energetickou přeměnu, která nese název Energiewende a klade důraz na minimalizaci ekologických, společenských a zdravotních dopadů výroby energie. S tím je spojené nahrazení konvenčních zdrojů za obnovitelné, mezi něž se jaderné zdroje neřadí. Právě havárie ve Fukušimě měla za následek částečné přepracování tohoto programu a vytvoření cíle uzavřít veškeré jaderné zdroje do konce roku 2022. S tímto uzavíráním sklidila bývalá kancléřka Merkelová velký úspěch u občanů, kteří toto rozhodnutí podpořili. [6]
Z časové osy si lze všimnout, že do roku 2011 bylo uzavírání elektráren jen nepatrné, přičemž zastavení provozu nebylo následkem žádné jaderné katastrofy, ale spíše koncem provozní životnosti. Havárie ve Fukušimě, v roce 2011, vedla k daleko rozsáhlejšímu uzavírání jaderných elektráren. Německá vláda se rozhodla okamžitě uzavřít veškeré jaderné zdroje, která byly postaveny před rokem 1980. To se týkalo celkem osmi elektráren po celé zemi. V dalších letech následovalo uzavření šesti jaderných elektráren.
Ovšem každá mince má dvě strany, a tedy uzavření jaderných zdrojů způsobil značný výpadek ve výrobě elektrické energie. Mezi dobou, kdy se tento výpadek nahradí energií z obnovitelných zdrojů, se Německá vláda rozhodla znovu otevřít některé elektrárny na hnědé uhlí. K tomu přispěla také krize s dodávaným plynem z Ruské federace. Následkem tohoto uvedení uhelných elektráren do provozu je zvýšení vypouštěného plynu CO2 do ovzduší, čemuž chtěla Německá vláda zabránit. I přes to své rozhodnutí obhajuje s tvrzením, že plány přijaté v Energiewende budou dodrženy. Podle The Wall Street Journal Německo odloží uzavření posledních tří jaderných elektráren, které mělo být realizováno právě koncem roku 2022. [7][8]
Z nynější situace ohledně jaderných zdrojů v Německu vyplývá, že skončení s jádrem v sobě skrývá mnoho problémů a negativních následků, jenž německá vláda při rozhodování o jejich uzavření nebrala v potaz.
Situace v Itálii
Obava Italské vlády o bezpečnost provozu jaderných elektráren a získávaní energie z nich sahá do roku 1987, kdy bylo uspořádáno referendum týkajícího odklonu výroby energie z jaderného štěpení. Příčinnou referenda byla Černobylská havárie, kvůli ní se také obyvatelé země rozhodli vyjádřit svůj nesouhlas v provozu jaderných zdrojů.
Další zlom nastal kolem roku 2010 a těsně před ním, kdy se uvažovalo o vrácení se k jádru kvůli vysokým cenám energií. Výsledkem toho bylo prosazení zákona o výstavbě 4 nových reaktorů, i přes nesouhlas tehdejší opozice. Návrat k jádru byl tedy úspěšný, ale ne na dlouho, jelikož již v roce 2011 došlo k další jaderné havárii a spolu s německým odmítnutím jádra se konalo v roce 2011 další, již druhé referendum ohledně odklonu od jaderné energie. Toho se zúčastnilo okolo 55 % obyvatel, kteří dali jasně najevo (94 % hlasů), že si nepřejí návrat k výrobě energie z jádra. V Itálii tak není v současné době v provozu ani jedna elektrárna vyrábějící elektřinu pomocí jaderného štěpení. [11]
Situace v Rakousku
Rakousko, podobně jako Itálie, neprovozuje na svém území žádnou jadernou elektrárnu a patří k zemi, která již dlouhou dobu má velmi negativní postoj k tomuto zdroji. Na rakouském území se však vyskytuje jedna jaderná elektrárna s názvem Zwentendorf, ta ale nebyla nikdy spuštěna. V roce 1958 se národohospodářská rada rozhodla pro výstavbu této elektrárny, jež byla dostavěna v roce 1977. V plánu bylo postavit celkem tři jaderné zdroje. [14]
Na tehdejší vládu se snesla velká kritika od obyvatel, kteří si nepřáli jaderný zdroj na svém území. Později se k této kritice přidala i opozice. Následkem toho, i přes velkou podporu jaderné energetiky kancléřem Brunem Kreisky, se v roce 1978 uspořádalo referendum. Jeho výsledkem bylo, že elektrárna Zwentendorf nebude spuštěna. Proti spuštění hlasovalo 50,47 %. Nicméně se ale dodnes úplně neví, zdali hlasování nebylo ovlivněno i tím, že tehdejší kancléř oznámil, že odstoupí z funkce, jestli hlasování dopadne v neprospěch provozu. Uvažuje se tedy o tom, zdali nebylo hlasování tímto výrokem ovlivněno lidmi, kteří si nepřáli Bruna Kreisky v pozici kancléře země. Ještě ve stejném roce byl parlamentem schválen zákon zakazující využívání jaderného štěpení pro výrobu energie. V roce 1999 vláda přijala zákon o bezjaderném Rakousku.
Svůj odpor k jaderné energetice dává Rakousko najevo i v zahraniční politice, kde Itálie silně kritizovala nedávné vyjádření Evropské komise v takzvané taxonomii. Ta totiž připouští zemní plyn, a především jadernou energetiku jako přechodně podporované zdroje energie. Rakousko dokonce s tímto rozhodnutím EU podalo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. [20]
Situace v Belgii
Pohled na jadernou energetiku v Belgii se změnil kolem přelomu tisíciletí, kdy se vláda, jejíž součástí byla strana zelených Groen! a Ecolo. Ta předložila plán k ukončení jaderné energetiky v zemi. Toto rozhodnutí se nezměnilo ani po odchodu zelených z vlády, jak mnozí předpokládali. Odstavení všech sedmi reaktorů mělo být provedeno v době, kdy jejich provozní živostnost dosáhne 40 let. Tím by mělo uzavření proběhnout mezi lety 2015 – 2025. V roce 2007 se však vyjádřila energetická komise, že ke splnění emisí CO2 a udržení ekonomické stability je toto vyřazení elektráren nepřípustné a doporučila ponechání jaderných zdrojů v provozu delší dobu, než odpovídal dřívější plán pro jejich uzavřením.
Původně měla být prodloužena životnost tří nejstarších reaktorů do roku 2025, ale z důvodů jaderné katastrofy v roce 2011 se celá situace zkomplikovala a docházelo v zemi k častým změnám názorů ohledně konkrétních dat uzavření jaderných elektráren. Nakonec se přistoupilo na původní plán a to, uzavřít sedm jaderných reaktorů do konce roku 2025, přičemž již jeden reaktor byl v září roku 2022 odpojen od sítě. [13]
Další změna strategie v odpojování jaderných zdrojů přinesla nynější krize způsobená válkou na Ukrajině. Po uzavření jaderných zdrojů se totiž chtěla belgická energetika spolehnout na výrobu energie z plynu, ovšem dodávky plynu byly touto válkou ztíženy. Proto se belgická vládní koalice v březnu rozhodla prodloužit provozní životnost dvoum jaderným elektrárnám až do roku 2035. [21]
Situace ve Švýcarsku
Švýcarsko se k negativnímu postoji vůči jádru přidalo později, než výše popsané země a také důvod odklonu se mírně lišil. Ostatní země uzavřeli své jaderné elektrárny z prvotního důvodu, a to je bezpečnost. Švýcarská vláda, resp. společnost BKW, učinilo rozhodnutí z důvodu výše nutných investic do jaderných zdrojů, aby splnily bezpečnost stanovenou regulačními orgány země. Dá se tedy říci, že by jádro mohlo být v provozu, ale pouze přes ohromné investice, při kterých by byl provoz jaderných zdrojů velmi neekonomický. To právě činní rozdíl od ostatních zemí, v kterých se rozhodnutí netýkalo investic, které by bylo nutné vynaložit pro zvýšení bezpečnosti, ale ponechání jaderných zdrojů v provozu se neuvažovalo i přes zvýšení bezpečnosti. [22]
První odstavení jaderné elektrárny s názvem Mühleberg proběhlo v roce 2019. Zajímavostí se stává, že její výstavba trvala pouze 4 roky, avšak demontáž si vyžádá 15 let. V současné době zůstávají v provozu čtyři jaderné reaktory v třech elektrárnách Gösgen, Leibstadt a Beznau, které produkují přes 30 % energie v zemi. Jejich datum uzavření není přesně známo, ale k roku 2050 mají být zavřené všechny z nich. [12]
I přes všechny státy zaujímající negativní postoj k jaderné energetice se více objevují země, které tuto formu energie podporují. V rámci Evropy se tak pouze jaderné zdroje neodstavují a nezanikají, ale i staví nové. V současné době probíhá výstavba v Bělorusku, Francii, v Rusku, Slovensku a Velké Británii. V dalších zemí jako Bulharsko, Česká republika, Finsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Velká Británie a Turecko se jedná o výstavbě nových jaderných elektráren.
REFERENCE:
[1] Ve světe funguje přes 440 jaderných reaktorů, nejvíce je jich v Evropě, 2022 [online]. Ekolist.cz. [cit. 27.10.2022]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-svete-funguje-pres-440-jadernych-reaktoru-nejvice-je-jich-v-evrope
[2] Jana Václavíková, Kateřina Vítková, Štefan Novák, 2022. Jaderná energie v EU. Kde stojí elektrárny, kde od jádra ustupují a kdo ho víta? [online]. Aktuálně.cz. [cit. 27.10.2022]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/jaderna-energie-v-eu/r~a057698278a611ec8b18ac1f6b220ee8/
[3] Tereza Dorňáková. Na desetině světové elektřiny se podílí jádro. Nejvíce na něj spoléhá Francie. [online]. Seznam Zprávy. [cit. 27.10.2022]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-na-desetine-svetove-elektriny-se-podili-jadro-nejvic-na-nej-spoleha-francie-192519
[4] Výběr informací o výstavbě jaderných elektráren v Evropě, 2021 [online]. Enviweb. [cit. 27.10.2022]. Dostupné z: https://www.enviweb.cz/120559
[5] Jan Budín, 2016. Infografika: Výstavba jaderných bloků v Evropě. [online]. Oenergetice.cz. [cit. 27.10.2022]. Dostupné z: https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/infografika-vystavba-jadernych-bloku-v-evrope
[6] Německo zavírá jaderné elektrárny, 80 % elektřiny zajistí obnovitelné zdroje, 2016 [online]. Ekonomickýdeník. [cit. 27.10.2022].
Dostupné z: https://ekonomickydenik.cz/cile-energiewende/
[7] Uvedení uhelných elektráren do provozu v Německu během příští zimy ušetří možná až 10 TWh zemního plynu, 2022 [online]. Ekonomickýdeník. [cit. 27.10.2022].
Dostupné z: https://ekonomickydenik.cz/uvedeni-uhelnych-elektraren-do-provozu-v-nemecku-behem-pristi-zimy-usetri-mozna-az-10-twh-zemniho-plynu/
[8] Jaderný obrat v Německu. Tři poslední atomové elektrárny zůstanou v provozu, 2022 [online]. iDnes.cz/zpravodajství. [cit. 27.10.2022].
Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-nezavre-jaderne-elektrarny-energeticka-krize.A220816_171730_zahranicni_kha
[9] Přehled počtu jaderných elektráren v jednotlivých státech světa, 2022 [online]. Enviweb. [cit. 29.10.2022].
Dostupné z: https://www.enviweb.cz/81899
[10] Německo zavře všechny jaderné elektrárny, 2011 [online]. Lidovky.cz. [cit. 29.10.2022].
Dostupné z: https://www.lidovky.cz/byznys/nemecko-zavre-vsechny-jaderne-elektrarny.A110530_070904_statni-pokladna_ape
[11] Jaderné energie v Itálii – Nuclear power in Italy, [online]. Encyclopedia. [cit. 29.10.2022].
Dostupné z: https://wikijii.com/wiki/Nuclear_power_in_Italy
[12] Švýcaři zavírají jadernou elektrárnu a postupně od jádra ustupují. Novou výstavbu táhne Čína, 2019 [online]. ČT24. [cit. 30.10.2022].
Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3010163-svycari-zaviraji-jadernou-elektrarnu-a-postupne-od-jadra-ustupuji-novou-vystavbu
[13] Belgie odpojila jeden ze sedmi jaderných reaktorů. Energetické krizi navzdory, 2022 [online]. iDNES.cz/zpravodajství. [cit. 30.10.2022].
Dostupné z: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/belgie-odpojila-jaderny-reaktor-doels.A220924_082034_eko-zahranicni_jan
[14] Zwentendorf – nikdy nespuštěná jaderná elektrárna, 2009 [online]. Enviweb. [cit. 30.10.2022].
Dostupné z: https://www.enviweb.cz/74411
[15] Jaderná energetika ve světě [online]. SKUPINA ČEZ. [cit. 1.11.2022].
Dostupné z: https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/jaderna-energetika/je-ve-svete
[16] Štítek: odchod od jádra, 2020 [online]. ATOMINFO.cz. [cit. 1.11.2022].
Dostupné z: https://atominfo.cz/tag/odchod-od-jadra/
[17] Akw Zwentendorf & Kraftwerk thesis, 2022 [online]. Edtbrustner reisen. [cit. 1.11.2022].
Dostupné z: https://edtbrustner-reisen.at/event/akw-zwentendorf/
[18] Is Belgium´s nuclear security up to scratch, 2016 [online]. The Conversation. [cit. 1.11.2022].
Dostupné z: https://theconversation.com/is-belgiums-nuclear-security-up-to-scratch-56945
[19] Muhleberg Nuclear Power Plant [online]. Bridgeman images. [cit. 1.11.2022].
Dostupné z: https://www.bridgemanimages.com/en-US/noartistknown/muhleberg-nuclear-power-plant/nomedium/asset/1873675
[20] Rakousko poadlo kvůli zařazení jádra a plynu mezi zelené investice žalobu k soudu EU, 2022 [online]. ČT24. [cit. 30.10.2022]
Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3534657-rakousko-podalo-kvuli-zarazeni-jadra-a-plynu-mezi-zelene-investice-zalobu-k-soudu-eu
[21] Viktor Daněk, 2022. Belgie kvůli válce otočila, nechá v provozu dva jaderné reaktory deset let déle [online]. LIDOVKY.cz [cit. 1.11.2022]
Dostupné z: https://www.lidovky.cz/svet/belgie-jadro-valka-ukrajina-rusko-jaderna-elektrarna-jaderne-elektrarny-energie.A220327_203022_ln_zahranici_vag
[22] Švýcaři odpojili svou první jadernou elektrárnu, do roku 2034 ji budou rozebírat. V provozu byla 47 let, 2019. [online]. iROZHLAS. [cit. 30.10.2022].
Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/svycarsko-jaderna-elektrarna-muhleberg_1912201813_ada